Každá profese odpovídá za své případné chyby a omyly, s výjimkou soudců a státních zástupců. Soudci a státní zástupci chyby nedělají, jenom hájí právní názor. Samozřejmě s nárokem na odměnu.
Projev ministra zravotnictví Prymuly (13.10.2020) mi nahání hrůzu. Nebojím se chřipky, tu mohu chytit kdekoliv. Ale bojím se úvah a kroků ministra spravedlnosti.
Ministr spravedlnosti je zodpovědný za to, aby republika byla právním státem. Pro jeho podřízené (soudce a státní zástupce) by měla být Ústava a Listina práv přímo modlitební knihou.
Náhodou jsem byl svědkem, jak v televizi vedle sebe stojí současný ministr spravedlnosti (Pelikán) a bývalý ministr spravedlnosti (Blažek). Řešil se nějaký banální problém v policii.
Pane ministře, znovu vykonáváte funkci ministra spravedlnosti. Znovu se podílíte na úpadku české justice, která již dávno ”našla svoje dno”, a která zároveň klesá ještě hlouběji.
V týdeníku Reflex ze dne 26.1.2017 je rozhovor J. Bendové se soudcem Kydalkou. Je to smutná ukázka toho, jak naše ministerstvo spravedlnosti dbá na vědecké poznání.
Úpadek svobody a normálnosti v mezilidských vztazích dokazuje pseudoaférka ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který byl v pražské hospodě 5 hodin. Nic moc, na Moravě se chodí na dýl.
Incident v Poslanecké sněmovně dokládá, jak poslanci opovrhují spravedlností. Zájmy své a svých politických stran kladou před práva občanů a potřebám republiky.
Když se mnoho občanů nedomůže pravdy a spravedlnosti u úřadů, které jsou zodpovědné za spravedlivé rozhodování, zpravidla dochází k revolucím, a v konečné fázi může dojít k válkám.
Současné řízení státu znovu ukazuje, jak je jednoduché zvrátit státní zřízení, když se nedodržují zásady pravdy a spravedlnosti. Moc soudní se plíživě nahrazuje diktaturou.
Z veřejných zdrojů se dovídám, jak velké úsilí věnuje ministerstvo (asi spravedlnosti) tomu, aby vězňové a občané ve vazbě neměli přístup k mobilním telefonům.