Dokud soud nerozhodne, žádný občan nesmí být v právním státě označen za trestně stíhaného. Ve spojitosti se svou funkcí se žádný soudce se nemůže dopustit trestného činu.
Republika není právním státem. Justiční mafie ovládá nejenom soudy, ale také řízení státu. Vláda vydává nařízení, která jsou v rozporu s ústavními právy občana...
Bylo by žádoucí ukončit hru na „právní demokratický stát“. "Závazný právní názor" nepatří do slovníku žádného soudce. Každý soud řeší pravdivost předložených důkazů.
Principy demokratického státu by měly být zřejmé alespoň předsednictvu každé politické strany. Právní stát má uspokojovat potřeby každého občana. Naše republika není právním demokratickým státem.
Císařství, království, diktatury, právní státy, demokracie a jiné formy vládnutí lze hodnotit podle rozdělení moci výkonné, zákonodárné a soudní. V diktaturách mají absolutní moc diktátoři a jeho podporovatelé.
Termín „Zákon“ není v našem právním systému definován. Musí se předpokládat, že republika má pouze jeden Zákon, protože rozhodnutí sporů ve stejné věci, musí vést ke stejným rozsudkům soudů v libovolné části republiky.
Úvaha pro poslance a senátory. Dvacet pět let po sametové revoluci nemáme právní stát. Ekonomicky se nám daří dobře, ale jsme slepí ke křivdám, které se dějí našim spoluobčanům.
Ústava a Listina základních občanských práv a svobod jsou základní právní předpisy. Právní stát řídí tři na sobě nezávislé moci. Je to moc výkonná (u nás vláda, prezident), moc zákonodárná (Parlament) a moc soudní.
Zákonodárci by si konečně po třiceti letech od sametové revoluce mohli uvědomit, že právní stát má jednoduchá, ale přísná pravidla. Utvořit kapitalistický stát se podařilo. Ale k právnímu státu máme pořád daleko.
Domnívám se, že by si zákonodárci měli přečíst Ústavu a nařídit soudcům, aby ji respektovali jako právní předpis nejvyšší úrovně. Uvádím následující důvody: